Absolvoval Akademii výtvarných umění Praha (studoval v letech 1978–1985 u prof. Čepeláka). Realizoval více než pět desítek samostatných výstav, více než dvě desítky performancí a účastnil se mnoha kolektivních výstav doma i v zahraničí – mimo jiné byl v roce 1997 odměněn hlavní cenou v celostátní soutěži „Objekt 2,5-97“. Připravoval výtvarné podklady pro balet Národního divadla, ilustroval obaly alb Supraphonu a Pantonu, spolupracoval s Českou televizí. Jeho obrazy můžeme najít ve sbírkách a galeriích naší republiky a sbírkách Ministerstva kultury ČR. Tvorba Jana Kunovského evokuje umělce renesanční doby, schopného obsáhnout širokou škálu tvůrčích prostředků.
Jeho současná tvorba, ať už ve formě kreseb, obrazů nebo objektů či založená na syntéze různých uměleckých disciplin, má kořeny v době, kdy ho touha po zachycení pohybu ženského těla přivedla do baletního souboru Národního divadla. Tady objevil pro své výtvarné vyjádření i další dimenze.
Jan Kunovský již řadu let spolupracuje s pražským baletem Národního divadla (zejména s první sólistkou Terezou Podařilovou). Na komorní scéně Divadla Kolowrat společně uvedli výtvarně-taneční báseň Sirael, která byla vybrána do programové struktury akce „Praha – evropské město kultury 2000“. Tento symbol inspiroval Kunovského k novým performancím, které uvedl v mnoha českých galeriích, výstavních síních – například na Pražském Hradě v Rudolfově galerii. Na základě tohoto úspěchu byl v roce 2011 natočen pro Českou televizi jeho autorský film se stejnojmenným názvem. Mimo jiné je třeba vyzdvihnout projekt Theatrum Mundi na balkonech Národního divadla či Eniel na pražském Vyšehradě.
